Muž po čtyřicítce zavírá večer notebook v tiché pracovně

WORKOHOLISMUS: Kdy už vysoké nasazení škodí zdraví?

October 17, 2026

Workoholismus není jen dlouhá pracovní doba. Rozhoduje, zda práci ještě řídíš Ty, nebo Tě k ní vrací vnitřní tlak i ve chvíli, kdy objektivně nemusíš. Nový odborný text v časopise GeroScience upozorňuje, že právě problémové a nutkavé přepracování může být přehlíženým rizikem nezdravého stárnutí.

Pro člověka, který vede firmu nebo tým, je ten rozdíl nepříjemně nenápadný. Můžeš mít práci rád, pracovat hodně a přitom zůstat v pořádku. Problém začíná ve chvíli, kdy už nemáš skutečnou možnost přestat.

Co je workoholismus a jak se liší od vysokého nasazení?

Vysoké nasazení čerpá z energie a smyslu. Workoholismus pohání nutkání, vina nebo napětí při nečinnosti. Zvenku mohou oba lidé sedět u notebooku stejně dlouho. Uvnitř ale prožívají něco jiného.

Výzkum rozlišuje pracovní zaujetí od nutkavého přepracování. Dvouletá studie 1 196 zaměstnanců ukázala, že pracovní zaujetí souviselo s vyšší životní spokojeností a lepším výkonem. Workoholismus naopak předpovídal zhoršení zdravotních potíží a nižší životní spokojenost.

To neznamená, že každý náročný projekt je problém. Uzávěrka, akvizice nebo krizový měsíc mohou dočasně vyžadovat víc hodin. Důležitá otázka zní: vrátíš se po skončení náporu do normálního režimu, nebo si hlava okamžitě najde další důvod pokračovat?

Jaké příznaky workoholismu uvidíš v běžném týdnu?

Nejvíc napoví opakující se ztráta volby, ne jeden pozdní večer. Zpozorni, pokud se několik týdnů vrací více těchto situací:

  • Pracuješ i bez skutečné naléhavosti. Úkol může počkat, ale odložit ho vyvolá neklid nebo pocit viny.
  • Volno se mění v jiný typ práce. Jakmile vznikne prázdné místo, automaticky otevřeš poštu, tabulku nebo pracovní chat.
  • Blízcí dostávají zbytek pozornosti. Jsi s nimi fyzicky, ale mentálně dokončuješ poradu nebo kontroluješ telefon.
  • Tělo platí pravidelnou splátku. Spánek, jídlo, pohyb a lékařské kontroly ustupují dalšímu pracovnímu kolu.
  • Více hodin nepřináší lepší výsledek. Roste únava, chybovost a podráždění, přesto nedokážeš ubrat.

Systematický přehled 53 studií s 71 625 lidmi z 23 zemí odhadl podíl workoholismu přibližně na 14 až 15 procent. Autoři současně upozornili na rozdílné měřicí metody a střední riziko zkreslení u většiny zahrnutých studií. Číslo tedy není přesný odhad pro české lídry, ale ukazuje, že nejde o okrajový jev.

Co může dlouhodobé nutkání pracovat dělat s tělem?

Žena po čtyřicítce odkládá telefon před večerní procházkou

Krátkodobě se problém ukazuje hlavně jako horší regenerace. Studie 114 pracovníků sledovala deset pracovních dnů a získala 2 534 měření. Ve dnech s vyššími projevy workoholismu měli účastníci vyšší krevní tlak, větší emoční vyčerpání a více potíží se spánkem.

Večerní psychologické odpojení přitom zeslabovalo souvislost mezi nutkavým pracováním a poruchami spánku. Neříká to, že jeden večer bez e-mailu vyřeší dlouhodobý problém. Ukazuje to ale, že hranice po práci není měkký benefit. Je to část regenerace.

Další studie sledovala 7 013 japonských zaměstnanců po dobu tří let. Nízký workoholismus spojený s vysokým pracovním zaujetím souvisel s nižším výskytem dlouhodobé pracovní neschopnosti než kombinace vysokého workoholismu a nízkého zaujetí. Výsledky jsou observační, takže nedokazují jednoduchou příčinu. Směr je však konzistentní: zdravý výkon potřebuje energii i možnost práci odložit.

Jak vrátit práci hranice během jednoho týdne?

Nezačínej zákazem pracovat večer. Nejdřív zjisti, co Tě k práci vrací. Na pět pracovních dní zkus tři kroky:

  1. Zapiš důvod každého návratu. Když po pracovní době otevřeš notebook nebo poštu, napiš si jednou větou proč. Skutečná krizová situace je něco jiného než neurčité „měl bych ještě něco udělat“.
  2. Urči pravidlo výjimky. Vyber jediný kanál pro skutečnou naléhavost a řekni týmu, co ji tvoří. Vše ostatní počká do konkrétního času dalšího pracovního dne.
  3. Naplánuj jeden nepracovní cíl. Ne obecné „odpočívat“, ale konkrétně: v 18:30 půjdu na 30 minut ven, zavolám kamarádovi nebo uvařím večeři bez telefonu na stole.

Právě konkrétní zaměření na nepracovní cíl podpořila terénní experimentální studie publikovaná v roce 2026. Záměrně promyšlená aktivita mimo práci omezovala pracovní přemílání a zlepšovala večerní pohodu. U lidí s vyšším workoholismem byl efekt slabší, což dává smysl. Když je nutkání silné, nestačí jen hezky zaplnit kalendář.

Po týdnu nehodnoť počet bezchybných večerů. Podívej se, který spouštěč se opakoval: vina, strach z chyby, nejasná očekávání týmu, nebo objektivně přetížená kapacita. Každý potřebuje jiné řešení.

Kdy už nestačí lepší plánování?

Pokud práci nedokážeš omezit ani při zhoršujícím se spánku, vztazích nebo zdraví, nepřidávej další produktivní trik. Prober situaci s psychologem, psychoterapeutem nebo pracovním lékařem. Současně se podívej na systém práce: přehnané množství priorit, odměňování permanentní dostupnosti a kultura dlouhých hodin nejsou jen osobní selhání.

Vysoké nasazení může být výhoda. Musí ale zůstat nástrojem, ne jediným způsobem, jak se cítit v bezpečí a mít vlastní hodnotu. Dnes si polož jednu otázku: kdyby tahle práce mohla bez následků počkat do zítřka, dokázal bych ji skutečně zavřít?

Další krokChceš více energie a méně únavy?Začni krátkým testem a nech si poslat první jednoduchý krok, jak na to.Otestovat se za čtyři minuty

Přečti knihu TĚLO TI VYSTAVUJE ÚČET - Splať ho, než přijde VYHOŘENÍPokud chceš jít hlouběji, kniha převádí principy longevity, regenerace a zdravé produktivity do praktických kroků pro reálný den.Chci si přečíst, jaký účet mi tělo vystavuje

RNDr. David Cháb, Ph.D.

RNDr. David Cháb, Ph.D.

Jsem molekulární biolog a věnuji se tématu longevity, biologie stárnutí a zdravého životního stylu podloženého vědou. Na tomto webu sdílím srozumitelné a praktické informace, které propojují moderní výzkum s každodenním životem.

Back to Blog